Největší světový hračkářský řetězec Toys ´R´ Us čelí insolvenci. Dluží přes 5 miliard dolarů.

V hračkářském světě vybuchla dlouhodobě tikající bomba v podobě krachu největšího světového řetězce, americké společnosti Toys ´R´ Us. Společnost, která celosvětově provozuje přes 1600 obchodů a zaměstnává na 65 000 lidí vyhlásila v září ochranu přes věřiteli. Mluví se o dluhu neuvěřitelných 5 miliard dolarů, pouze na úrocích platí firma 400 milionů ročně. Což je při celoročních tržbách okolo 14 miliard defakto neřešitelný problém. Navíc již začíná vánoční sezóna, kde firmy dělají zhruba polovinu celého ročního obratu a řetězec nebude mít na růžích ustláno ani ve vztahu ke svým dodavatelům. Ti budou velmi pečlivě zvažovat, zda vůbec dodávat krachující firmě.

Pro zákazníky to zatím nic podstatného neznamená, řetězec bude chtít za každou cenu co nejlépe dotáhnout rozjetou vánoční sezonu. V mezičase se bude snažit dohodnout s věřiteli “restrukturalizaci” (= částečné odpuštění) svého dluhu, tak aby mohl fungovat i nadále. Bude to ale mít těžké. Náklady na budování a provozování velkých kamenných obchodů jsou enormní (u nás to svého času pocítila Puntanela) a ziskovost velkých prodejen se pohybuje v jednotkách procent. Pomyslná čára mezi ziskem a ztrátou je velmi tenká. Řetězec také obchodně nezachytil nové trendy v prodeji hraček a téměř výhradně se soustředil na své kamenné prodejny. Přitom rostoucí konkurence ze strany e-commerce ukrajuje čím dál větší koláč z podílu klasických kamenných prodejen. Vedení tak (poněkud alibisticky) ukazuje zejména na americký Walmart a Amazon. Problémy řetězce se táhnou již zhruba 15 let, společnosti nepomohlo ani převzetí skupinou Private Equity společností v roce 2005. To jsou finanční dravci, kteří se soustředí především na růst za každou cenu tak, aby mohli společnost v nějakém investičním horizontu (většinou 3 – 5 – 7 let) dál se ziskem prodat. Ziskovost a zdravý “majitelský” přístup tady jde stranou. Příběh Toys ´R´ Us trochu připomíná jeden z největších českých eshopů, který také není dlouhodobě profitabilní, soustředí se především na maximální tržní růst a každé 3 roky mění majitele. Tak snad se jim podobný osud vyhne.

A co si z toho vzít? Pro koncové zákazníky (v české kotlině obzvlášť) to asi nic zásadního neznamená. Ale pro ostatní podnikatele v hračkářském odvětví je to důrazné varování. Jak je vidět, ani největší hráči s velkým kapitálem nejsou nedotknutelní.

Pin It on Pinterest

Share This